Nejkontroverznější knihy světa – díl první

Literatura je často považována za prostředek ke sdílení myšlenek a názorů. Tyto knihy vzbuzují silné emoce u čtenářů a často vyvolávají debatu o etice a morálce. V tomto článku se dozvíš o nejkontroverznějších knihách světa, které vyvolaly největší polemiky a diskuze. Tyto knihy často vyvolávají otázku, zda by měly být zakázány, nebo zda jsou to důležitá literární díla, která odrážejí realitu, ve které žijeme.

Proč budí kontroverzní knihy tolik pozornosti?

Kontroverze knih, o kterých si budeme povídat, má na svědomí zvolené téma, které v době jejich vzniku bořilo tabu a autory odsunovalo na okraj společnosti. Někteří byli pronásledování svými odpůrci, jiní i justicí. Některá díla byla nakonec přijatá, ale některá budí bouřlivé nesouhlasy i po pár staletích.

Lolita

kontroverzní knihy Lolita

Kniha Lolita od Vladimira Nabokova je jedním z nejkontroverznějších děl v historii literatury. Román popisuje sexuální vztah mezi hlavním hrdinou Humbertem a dvanáctiletou dívkou jménem Dolores Haze, které Humbert přezdívá Lolita. Kniha byla poprvé vydána v roce 1955 a od té doby se stala předmětem mnoha diskuzí a kontroverzí. Začátkem 50. let 20. století byla téma pedofilie v literatuře zcela tabu. Když se v roce 1958 filmové studio MGM rozhodlo natočit filmovou adaptaci Lolity, americká společnost se okamžitě postavila proti projektu. Soudce nařídil, aby byl film zakázán a v mnoha zemích byla kniha zakázána k distribuci. Kontroverznost Lolity spočívá v tématu a způsobu, jakým je zpracováno.

Kniha je psána z pohledu pedofila, který líčí svůj vztah k dívce jako něco romantického a láskyplného, zatímco pro většinu čtenářů je tento vztah především neetický a odporný. Nabokov však psal svou knihu s cílem vytvořit skutečné umělecké dílo, které mělo být hodnoceno nejen pro svůj tematický obsah, ale i pro svou stylistickou formu. Mnozí kritici se shodují, že Lolita je jedním z nejvýznamnějších románů 20. století, díky svému mistrovskému zpracování a jazykovému umění. Na druhé straně však mnozí lidé kritizují knihu za to, že propaguje sexuální zneužívání dětí a normalizuje takové chování.

Nabokov však tvrdil, že jeho záměrem bylo pouze vytvořit fiktivní příběh, který byl založen na myšlence, že všechny touhy jsou ovlivněny našimi životními zkušenostmi a nikoli naším vrozeným charakterem. V tomto smyslu Humbertova posedlost Lolitou byla spíše výrazem jeho vlastních emočních traumat než pouhou erotickou fantazií. Lolita nadále zůstává kontroverzním dílem, a to i po více než šedesáti letech od jeho vydání.

 Satanské verše

kontroverzní knihy - Satanské verše

Satanské verše byly napsány britsko-indickým spisovatelem Salmanem Rushdiem a publikovány v roce 1988. Tato kniha se stala vysoce kontroverzní a vyvolala obrovský rozruch po celém světě, zejména v muslimských zemích. Kontroverznost knihy spočívá v několika věcech. Rushdie se v knize vypořádává s některými otázkami spojenými s islámem, jako jsou například vztah mezi náboženstvím a mocí, úloha proroka a vztah mezi islámem a Západem. Rushdie také používá fantastické prvky a symbolismus, kterým zahrnuje mnoho historických postav a událostí.

Kniha však vyvolala největší rozruch pro zobrazování proroka Mohameda a jeho poslání. Rushdie v knize popisuje několik fiktivních pasáží z koránu, které zahrnují také tzv. „satanské verše“. Tyto verše popisují, jak se prorok Mohamed obrátil ke třem bohům, které uctívaly pohanské kmeny v Mekce, a později je odvolal, když si uvědomil, že to byl pouze trik Satanů. Tato pasáž vyvolala rozhořčení muslimů po celém světě, kteří ji vnímají jako urážku proroka a islámu jako celku. Někteří muslimští duchovní dokonce vydali fatwy, což jsou náboženská rozhodnutí, která vyzývají muslimy, aby vykonali krevní mstu na Rushdiem.

Tento rozruch vyvrcholil v roce 1989, když íránský vůdce ajatollah Ruhollah Chomejní vydal fatwu proti Rushdiemu a nabídl odměnu za jeho vraždu. Rushdie byl nucen žít v ústraní po mnoho let a jeho kniha byla v některých zemích zakázána. Kontroverze kolem „Satanských veršů“ pokračuje dodnes. Mnoho lidí považuje Rushdieho za statečného obránce svobody slova a vyzývá k ochraně jeho práva na svobodné vyjadřování. Ostatní vidí knihu jako neuctivou a zbytečně provokativní vůči islámu. V každém případě, kontroverze okolo této knihy upozorňuje na význam svobody slova a na potřebu ji chránit.

 Kdo chytá v žitě

Kdo chytá v žitě je jedna z nejkontroverznějších knih moderní doby. Tato kniha, napsaná J. D. Salingerem, poprvé vyšla v roce 1951 a od té doby vyvolala mnoho diskuzí a sporů. Hlavním důvodem kontroverze je obsah knihy. Kniha vypráví příběh teenagera jménem Holden Caulfield, který se snaží najít smysl života a své místo ve společnosti. Holden se cítí odcizený od světa dospělých a jejich způsobu myšlení a jednání. Snaží se chránit své mladší sestry a ostatní děti před těmito negativními vlivy a brání se představě, že by měl vyrůst a stát se součástí společnosti.

Kniha se stala populární mezi mladými lidmi, kteří se snažili najít své místo ve společnosti a bojovali s nejistotou, která s tím souvisí. Nicméně, kniha byla také kritizována za to, že propaguje nihilismus a apatii. Někteří kritici tvrdí, že Holdenova filozofie „nic neznamená nic“ je nezodpovědná a nezdravá. Další kritika se týká jazyka použitého v knize. Kniha obsahuje četné vulgarismy. Navíc někteří kritici tvrdí, že Salinger v knize použil příliš mnoho opakování a celkově její styl není příliš kvalitní.

Knihu využívali někteří středoškolští studenti jako manifest proti konformitě a nátlaku společnosti. V 80. letech byla dokonce spojována s několika vraždami a sebevraždami, což vedlo k jejímu zákazu na některých školách a veřejných institucích. I přes všechny tyto kontroverze a kritiku se kniha Kdo chytá v žitě stala klasikou moderní literatury a jednou z nejvlivnějších knih 20. století. Její vliv na společnost a kulturu je nezpochybnitelný, ačkoli názory na ni se stále různí.

120 dnů Sodomy

120 dnů sodomy

Kniha 120 dnů Sodomy je kontroverzní literární dílo, které pochází z pera francouzského spisovatele a šlechtice Markýze de Sade. Jedná se o jednu z nejkontroverznějších knih v dějinách literatury, která byla předmětem mnoha bouřlivých debat a averzí. Kniha byla napsána v roce 1785, ale nebyla publikována až do roku 1904. Její obsah se točí kolem čtyř bohatých aristokratů, kteří unesou a zadrží osmnáct mužů a žen, aby s nimi provozovali nejdrsnější a nejperverznější sexuální praktiky. Tyto praktiky zahrnují znásilnění, sodomii, urinaci, kanibalismus a další extrémní aktivity.

Markýz de Sade byl v té době již známý svými skandálními a provokativními spisy, které se zaměřovaly na sexuální úchylky a násilí. V době, kdy byla kniha napsána, byl de Sade již několikrát vězněn a byl označen za nebezpečného a nemocného jedince. Po svém vzniku byla kniha 120 dnů Sodomy odsouzena a zakázána mnoha zeměmi včetně Francie, kde byla zkonfiskována a zničena.

Její obsah byl považován za nebezpečný a dekadentní a mnoho kritiků ji označilo za vyjádření zvrácenosti a morálního úpadku. Nicméně, s postupem času se kniha stala předmětem zájmu mnoha spisovatelských kruhů a intelektuálů, kteří ji začali vnímat jako subverzivní a revoluční. Zvláště v období šedesátých let, kdy probíhala sexuální revoluce a boj za sexuální svobodu, se kniha stala symbolem odporu proti konzervativním a moralistickým společenským normám. Dnes je 120 dnů Sodomy považována za klasické dílo francouzské literatury a je studována na mnoha univerzitách po celém světě. V roce 2015 byla například kniha zakázána v Itálii poté, co italský soud rozhodl, že obsahuje scény násilí, které jsou příliš brutální a nevhodné pro čtenáře.

Na druhé straně mnozí oponenti argumentují, že kniha je spíše kritikou společnosti a aristokracie, která byla zodpovědná za mnoho nepravostí a utlačování v té době. Navzdory kontroverzím a neshodám je však 120 dnů Sodomy stále považována za důležité dílo francouzské literatury, které přináší nové perspektivy a otázky k tématům sexuálního násilí, moci a morálky. Kniha je často porovnávána s dalšími kontroverzními díly, jako je například Ukřižování Andreje Siniavského nebo Příběh O Pauline Réage, které také vyvolávají otázky ohledně sexuálního násilí a útlaku. Vzhledem k tomu, že sexuální násilí a útlak jsou stále aktuálními a citlivými tématy, je pravděpodobné, že kniha „120 dnů Sodomy“ bude stále vzbuzovat emoce a kontroverze v budoucnu.

Autor
Tim Slavík
Miluji cestování, a především jen s batůžkem a foťákem. Jsem student, ale spíše mě potkáš v kavárně než zasypaného knížkami ve studovně. Ujíždím si na technologiích a bělících zubních pastách.