Jak nastartovat kariéru? Stáží!

Do Technického workshopu tě nominoval vedoucí katedry na fakultě. Co jsi od toho čekal?

Trochu jsem se bál dlouhých a nudných přednášek a plno teorie. To že budeme zapojeni do práce na konkrétních projektech, jako bylo v mém případě překonání řeky Labe v Ústí nad Labem, bylo velké překvapení a zábava. Seznámil jsem se se zajímavými lidmi z dalších vysokých škol a s odborníky, kteří se stali našimi mentory během následné tříměsíční stáže. Díky nim jsme se dostali k zajímavým projektům a na zajímavá pracoviště.

V čem byl pro tebe největší přínos programu?

Hlavně v získání praxe a kontaktů. Ve škole dostaneme základ, ale naučit se něco můžeme až v ostrém režimu, praxí a zkušeností. To vše se navíc někdy od teorie liší a je dobré si na některé věci přijít sám, právě pro tu zkušenost. Kromě toho jsem měl během programu štěstí na zajímavé lidi, kteří mě vedli a předali mi svoje „know-how“.

Jsou podle tebe stáže v České republice správně nastavené?

Poslední roky se jejich kvalita zvedá, protože si řada firem víc a víc uvědomuje krizi pracovního trhu a investují čas, energii i peníze do spolupráce se školami, a hledají posily mezi absolventy škol. Ale i studenti se ke stážím začali jinak stavět. Berou to jako možnost poznat firemní kulturu dřív, než nastoupí na pracovní poměr. Ve Správě železnic nás během speciálního tříměsíčního programu bylo celkem osm. Každý z nás měl jasnou roli v týmu a pracovní náplň. Žádné jednoduché administrativní úkoly, jako kopírování dokumentů…

Kdy je podle tebe vhodné sbírat pracovní zkušenosti formou stáže ve firmě?

Ideální je začít hned v prvním ročníku vysoké škole, ale to říkám jako absolvent čtyřletého gymnázia, které bylo humanitní a já se svým zájmem o techniku vybočoval. Začít se dá už na střední, jakmile se člověk začne učit teorii, měl by ji využít v praxi a poznat, jak to všechno funguje. Že vše má nějaký smysl, nebo taky nemá. Ale na to si člověk musí přijít sám právě na stáži. Je škoda, že na stáže se lidi zrovna nehrnou.

Proč si myslíš, že zájem o stáže mezi vysokoškoláky není velký?

Někteří nemají dost času, aby mohli nějaké takové nabídky využít. Já třeba trávil na cestách do školy denně 4 hodiny, a to je celá šestina dne. Kdybych se nepřestěhoval do Prahy, tak bych nikdy v žádné firmě pracovat nemohl. Dalším důvodem může být veřejné mínění a celkově pohled na ty firmy, jak moc dynamické nebo zkostnatělé jsou. Mladý člověk se chce něco naučit a sám něco dokázat, být přínosem, pomoct při řešení reálných problémů. Správa železnic je v současné době v této oblasti výrazná a podařilo se jí zahýbat míněním veřejnosti. Skvělým příkladem změny je třeba Technický workshop, který je skvělou ukázkou toho, jak je možné studenty aktivně zapojit a spolupracovat s nimi.

Jak vnímáš oblast železniční dopravy v ČR?

Já osobně v železnici vidím budoucnost. Železniční tratě jsou stejně jako dálniční síť pulzujícími tepnami naší dopravní sítě a tvoří nedílnou součást dopravního systému. Ve srovnání s EU máme co dohánět. Dostali jsme se do situace, kdy se okolním státům vyplácí naši zemi vyhnout. Železnice by měla být prioritou ČR z mnoha důvodů, nejen kvůli snižování objemu emisí uhlíkových plynů, jejíchž největším producentem je silniční doprava, zejména ta individuální.