Tři čtvrtiny učitelů využívají umělou inteligenci při výuce jen málo nebo vůbec. Pouze 17 procent ji používá „docela často“ a 4 procenta „velmi často“. Ovšem pokud už se k její aplikaci pedagogové uchýlí, jsou v tom poměrně úspěšní. Na druhou stranu ne všichni studenti jsou z umělé inteligence úplně nadšení. Vyplynulo to z průzkumu mezi dvanácti sty českých středoškoláků, kteří v něm detailně hodnotili právě přístup svých pedagogů k umělé inteligenci. Průzkum v říjnu 2025 uskutečnila společnost GTS Alive, která mimo jiné vydává a spravuje studentské průkazy ISIC.
Výsledky průzkumu mezi studenty
„Studenti uváděli řadu pozitivních příkladů využití AI pedagogy v hodinách, například vytváření rychlých jazykových her v angličtině, příprava nových kreativních početních příkladů v matematice či fyzice, vytváření ilustrativních obrázků k příslovím v češtině nebo třeba kazuistiky hypotetických AI pacientů na zdravotních školách,“ uvedl ředitel GTS Alive Radek Schich.
„Nechyběly ale ani negativní příklady, často spojené s nedostatečnou kontrolou výstupů AI ze strany učitelů. Třeba při tvorbě testů či zápisů, ve kterých pak zůstávají chyby. Někteří studenti také výrazně upřednostňují vysvětlování látky učitelem a zmiňují výhody lidského faktoru nebo s využíváním AI obecně nesouhlasí z ekologických či etických důvodů,“ dodal Radek Schich.
Necelá polovina studentů si myslí, že učitelé by měli umělou inteligenci používat jak při výuce, tak při přípravě na ni. Čtvrtina souhlasí s jejím využitím pouze při přípravě, sedm procent pouze při výuce. Jedenáct procent si využití AI pedagogy nepřeje vůbec. Zbytek si není jistý. Polovina studentů také souhlasí se zadáváním úkolů nebo testů vytvořených umělou inteligencí, třetina je proti, zbytek neví.
A ve kterých předmětech nyní učitelé umělou inteligenci nejčastěji používají? Jasně vede angličtina. Následuje informatika a český jazyk. Výjimkou není využití AI ani v matematice, přírodních vědách nebo v dějepise. Konkrétní formy použití zahrnují generování textu, jazykové konverzace či přípravu jazykových cvičení, vyhledávání informací a ověřování faktů, programování nebo tvorbu zadání a materiálů typu pracovních listů či prezentací.
Samotní studenti pak nejčastěji vidí přínos AI v předmětech, které vyžadují rozmanité procvičování, vysvětlování složitých témat a práci s velkým objemem dat nebo textů. A také tam, kde umělá inteligence pomůže výuku zpestřit. Nejraději by její širší využití učiteli viděli ve výuce cizích jazyků, dále pak v matematice například při generování unikátních příkladů, vysvětlování a procvičování látky. Informatiku pak mladí lidé vidí jako přirozené prostředí, kde se o AI dozvídat více, a to včetně slabých stránek umělé inteligence a způsobu ověřování jejích odpovědí.
Průzkum také ukázal, že studenti využívají AI v souvislosti se školou daleko více než jejich pedagogové. Celé dvě třetiny uvedly, že umělou inteligenci při přípravě do školy používají velmi intenzivně nebo docela intenzivně. Čtvrtina ji používá „spíše méně“ a pouhých sedm procent ji nevyužívá vůbec.
Nejčastějším AI nástrojem je v této souvislosti ChatGPT, který při přípravě do školy používá více než 95 procent studentů z těch, kteří AI nezavrhují. Na druhém místě figuruje Google Gemini s téměř 40procentním využitím. Třetí jsou nástroje Photomath a Symbolab, pomáhající s výpočtem matematických úloh (používá 30 procent studentů). Na čtvrtém místě pak najdeme jazykové nástroje typu Duolinga (24 procent studentů).
Výběr z typických odpovědí studentů na otevřenou otázku „Uveď prosím konkrétní pozitivní/negativní příklady využití umělé inteligence tvými učiteli ve výuce a tvůj pohled.“
(odpovědi studentů ponechány v původním znění)
AI udělaný test – nejtěžší a nejvíc nesmyslný test za 3 roky, polovina třídy měla za 5
Často používají AI na vytvoření jednoduchých rychlých her, nebo tabulek, což si myslím že dělají dobře. AI beru jako něco, na co bychom se měli obrátit když potřebujeme rychle zjistit/vytvořit věci na last minute. Určitě by se bez ní výuka obešla, ale z druhého pohledu musíme jít s dobou a je hezké vidět učitele snažit se s námi držet krok.
Dokáže vymyslet zvláštní variace příkladů, ne vždycky je ale přesná. Ale tak to v matematice můžeme ověřit vypočítáním.
Generování příkladů je pozitivní. Tvorba celých materiálu či vysvětlení komplexní problematiky většinou dobře nefunguje.
Hodina působí moderně. Poměrně nová věc, tudíž jsou občas celkem zmatené chvíle
Na fyzice s pomocí AI pan učitel tvoří testová zadání (jelikož máme obvykle propočteno vše, co je v učebnici + sbírce. Na Anglickém jazyce se paní učitelka AI táže na specifické fráze nebo idiomy pokud vyhledáváme něco speciálního třeba slang z konkrétního regionu.
Je to rychlejší, ale neumí s tím, špatně zadávají úkoly, prompty
Je to sice hezky, ale moc se jim to nedaří. Při ekonomice to učitelce vůbec nepomohlo.
Měla opravit a připravit písemky, ale napsala špatnou odpověď.
Mezi pozitiva patří různé nové kreativní aktivity a podobně. Mezi negativa se může někdy řadit i lenost učitele a spoléhání se na AI.
Mezi pozitivní je určitě jiný styl výuky. Můžeme si vyzkoušet opět něco nového. Ale nevýhodou je, že občas AI dělá chyby a zadání jsou někdy málo smysluplná.
Na nemcine pomaha chat vymyslet texty, ktere v sobe obsahuji gramatiku kterou probirame nebo ve kterem jsou fraze z quizletu, ktere se zrovna ucime. Na zsv a zemaku pomaha vymyslet hry na hodinu
Náš učitel angličtiny používá umělou inteligenci třeba k vytváření cvičení na gramatiku nebo slovní zásobu. Občas nám pomocí AI vygeneruje krátké texty na překlad nebo konverzační dialogy. Díky tomu máme zajímavější hodiny a každý si může procvičit něco jiného. Na druhou stranu si myslím, že když by se AI používala moc, ztratilo by to osobní přístup učitele.
Negativní: Používání AI na vytvoření prezentace a pracovních listů k dané prezentaci, které se následně neshodují s tím co bylo v prezentaci řečeno. Paní učitelka očividně toto téma moc neumí a tak se až moc opírá o AI. Pan učitel používal AI k vyrábění testu AJ které byly většinou vyrobeny špatně a on musel dlouho do noci opracovat chyby které AI nasekala. Jednou nam dal cvičení s doplněním slov z nabídky do textu ale slova v nabídce šla přesně popořadě jak měli být doplněny do textu.
Generativní AI je nástroj, který je nejen neekologický (jen samotné ChatGPT spotřebovává každý týden neskutečné množství vody, která by mohla být využita na jiné účely, které by byly doopravdy užitečné a etické), ale také přispívá (mimo jiné) k šíření dezinformací, krádeži duševního vlastnictví (např. umění) a poklesu inteligence a schopnosti si dohledávat spolehlivé informace u lidí, a tudíž není generativní AI vhodnou učební ani studijní pomůckou, jelikož je celkově škodlivá.
Někdy nám AI vysvětlí učivo lépe než učitelé
Paní učitelka na angličtinu nám tím připravuje různé hry a úkoly a tak to je podle mě pozitivní a negativní je že to občas nekontroluje a jsou tam chyby
V umělé inteligenci tvoří historické postavy, se kterými si můžeme psát a ptát se o tehdejší době, využívají ji na vytvoření testů nebo procvičování, al někdy je nepřesná a špatně to po umělé inteligenci zkontrolují. Mně se hodně líbí ty chaty s postavami, ale když dostaneme list s chybami od umělé inteligence, tak ano stane se, to chápu, ale když mi máme špatně informace od ai, tak je to velký problém.
Výhody: zjednodušení procesu tvorby, člověk se nemusí zabírat rutinní činností Nevýhody: člověk zleniví, nemá takovou motivaci vymýšlet nové věci.
Využívání AI ke tvoření hudby se zeměpisnými pojmy.
Zatím jsem nezaznamenala negativa, učitelé chodí lépe připravení a více odpočinutí, protože nemusí trávit tolik času tvorbou materiálů a dokáží najít různé způsoby jak materiály vysvětlit
Poznámky pro editory:
Společnost GTS Alive s.r.o. v České republice vydává a spravuje studentské průkazy ISIC a žákovské průkazy ISIC Scholar (dříve Školák), učitelské průkazy ITIC a okrajově i další průkazy. Už na 1 000 středních a 800 základních školách slouží průkazy jako čipová karta pro vstup do budovy, jídelny, knihovny a podobně – podle potřeb konkrétní školy.
Firma vznikla v srpnu 2000. Jejím předchůdcem byla v Česku společnost GTS International. GTS Alive s.r.o. je součástí mezinárodní skupiny GTS Alive Group, jejíž centrála sídlí v Praze a spadají pod ni pobočky ve dvaceti zemích na čtyřech kontinentech.
GTS Alive prostřednictvím čipového identifikačního systému ISIC Port také zajišťuje řadě základních a středních škol zabezpečení přístupů do jejich budov a systém elektronické docházky. Společnost mimo jiné zprostředkovává studentům i cestovní nebo úrazové pojištění ve spolupráci s UNIQA.
Pro další informace kontaktujte:
Jan Šimral, mediální zástupce GTS Alive
+420 737 944 370 | info@jansimral.com