Jedním ze dvou hlavních témat konference Alive Forum 2025 pro ředitele škol byla uskutečněná revize rámcových vzdělávacích programů (RVP). Tu ministerstvo školství spustilo v roce 2019 a hlavním cílem těchto změn byl posun ke kompetenčnímu pojetí, tedy důraz na to, co žák umí a dokáže použít, ne kolik si toho zapamatuje. Změny na konferenci komentovali zástupci ministerstva školství, Národního pedagogického institutu, ředitelé škol i exministr školství. Druhým tématem konference byly konkrétní případové studie, jak efektivně a kreativně používat umělou inteligenci při výuce i řízení školy. Konferenci uspořádala společnost GTS Alive, která vydává a spravuje studentské a učitelské průkazy ISIC a ITIC.
Reforma rámcových vzdělávacích programů a její dopady na školy
Michal Černý, ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání MŠMT, se na konferenci zastal občas kritizovaného důrazu na kompetence. Vyvrátil častý mýtus, že k osvojení kompetencí nejsou třeba znalosti, ty jsou naopak podle něj jednou z podmínek osvojení kompetencí. Podle Černého není pravdou, že by svět upouštěl od kompetenčního přístupu ve vzdělání, upouští se pouze od systémů, které snížily důraz na znalosti.
Česko se už od roku 2005 vydalo cestou dvou úrovní kurikula (státní RVP + školní ŠVP), to bylo potvrzeno i Strategií 2030+ a finálně realizováno v rámci nyní proběhlé revize RVP. Oproti tomu třeba Francie, Slovinsko nebo Finsko sice také razí kompetenční přístup jako Česko, ale v rámci jednotných celostátních osnov. Po tomto přístupu ostatně volají i někteří čeští učitelé. Dvě úrovně kurikula aplikované v Česku mají podle Michala Černého ovšem velkou výhodu v podpoře kreativity a možnosti profilace škol. Systém ale klade velké nároky na ředitele, přináší více práce pro samotné školy a vede k větším rozdílům mezi školami.
Na konferenci zaznívaly i možné kontroverze spojené s revizí RVP. Kromě občasné kritiky přílišného důrazu na kompetence to je například fakt, že nejsou stanoveny minimální počty hodin v rámcovém učebním plánu a že konkrétní učivo není ani doporučené (pouze v modelových ŠVP). Byla také ponechána povinnost dalšího cizího jazyka, byť 75 procent škol je podle sdělení MŠMT proti. A systém tvorby školních vzdělávacích programů na každé škole klade nadstandardní požadavky nejen na vedení školy, ale i na samotné učitele, což ne každý z nich nutně vítá.
Kritici také zmiňovali, že státní zadání v oblasti RVP je pro učitele často nesrozumitelné a nepřehledné a že stát de facto rezignoval na výsledky základního vzdělávání. Navíc systém přijímacích zkoušek na střední školy rámcové vzdělávací programy nerespektuje. Jak uvedl vzdělávací odborník a ředitel ZŠ Lošbates Václav Trojan, školní vzdělávací program se může stát skutečným příběhem dané školy, ovšem vyžaduje to jasné a srozumitelné zadání ze strany ředitele. Nevýhodou je, že nyní musí ředitelé často svůj tým učitelů o smysluplnosti RVP/ŠVP přesvědčovat.
Exministr školství Petr Gazdík ocenil, že k reformě RVP došlo, ovšem připustil, že nebyla veřejností úplně přijata. Pro další rozvoj školy není ideální pojmout tvorbu školního vzdělávacího plánu jako administrativní cvičení. ŠVP by měl odrážet hodnoty školy a prostředí v ní. A klíčové je přesvědčit o konkrétním nastavení tohoto programu rodiče, kteří jsou dnes mnohem více kritičtí než v minulosti.
Umělá inteligence ve výuce i řízení školy
Ve druhém panelu věnovaném konkrétnímu využití umělé inteligence ve školách padala řada konkrétních tipů ze strany učitelů i ředitelů. Například učitel dějepisu Pavel Žalský z Vrchlabí pomocí AI rozmluvil knížete Rostislava, který žákům vypráví o své době. S Karlem IV. děti probírají největší problémy jeho vlády. A při výuce o průmyslu 19. století se zase žáci mohli za využití umělé inteligence zapojit do práce hypotetické komise provádějící šetření ohledně dětské práce v továrnách. Obrovské možnosti AI ve výuce fyziky a přírodních věd zase na konferenci představil učitel a lektor Elixíru do škol Vít Boček.
Ředitelé základních i středních škol na panelu také zmiňovali konkrétní způsoby, jak jim umělá inteligence pomáhá při manažerské práci spojené s řízením školy. Například při revizi směrnic a dokumentů školy, oponentuře e-mailové komunikace v konfliktních situacích, při strukturování porad a zápisů z nich či při analýze dat z přijímacích zkoušek, maturit či dotazníků.
Na konferenci byla také zmiňována řada užitečných AI či digitálních nástrojů využitelných pedagogy při výuce. Například online hry Charles Games na téma listopadu 1989, protektorátu či holocaustu. Online nástroj Genially pro tvorbu interaktivních prezentací, kvízů a her. Digitální učebnice a 3D interaktivní modely Korint pro biologii, chemii, fyziku i zeměpis – například virtuální mikroskop, 3D atlas biologie nebo interaktivní modely těla. Nebo český projekt Vividbooks, který vytváří interaktivní digitální učebnice pro fyziku a matematiku.
Učitel, metodik a lektor Andrej Novik zmínil také některá rizika související s AI a nejmladší generací. Další prudký rozvoj umělé inteligence a aplikací s ní spojených může v nejbližších letech přispět k další ztrátě schopnosti udržet pozornost na delší texty či příběhy. Personalizovaný AI obsah bude optimalizován pro maximální neurochemickou odezvu, což může do budoucna u malých dětí vést k roztříštění jejich myšlení do krátkých, intenzivních informačních úseků. Třeba při čtení knihy pak tyto děti mohou zažívat úzkost.
Konference se zúčastnilo 125 ředitelů středních a základních škol z celé republiky.
Hlavním partnerem konference byla společnost Bootiq – česká technologická firma, která pomáhá firmám i institucím v soukromém i veřejném sektoru růst díky chytrým digitálním řešením. Dalšími partnery byli: Aktivní třída; Edookit; MY DVA holding; Etugate. Mediálním partnerem byly Učitelské noviny, čestným partnerem Smíchovská střední průmyslová škola a gymnázium.
Poznámky pro editory:
Společnost GTS Alive s.r.o. v České republice vydává a spravuje studentské průkazy ISIC a žákovské průkazy ISIC Scholar (dříve Školák), učitelské průkazy ITIC a okrajově i další průkazy. Už na 1 000 středních a 800 základních školách slouží průkazy jako čipová karta pro vstup do budovy, jídelny, knihovny a podobně – podle potřeb konkrétní školy.
Firma vznikla v srpnu 2000. Jejím předchůdcem byla v Česku společnost GTS International. GTS Alive s.r.o. je součástí mezinárodní skupiny GTS Alive Group, jejíž centrála sídlí v Praze a spadají pod ni pobočky ve dvaceti zemích na čtyřech kontinentech.
GTS Alive prostřednictvím čipového identifikačního systému ISIC Port také zajišťuje řadě základních a středních škol zabezpečení přístupů do jejich budov a systém elektronické docházky. Společnost mimo jiné zprostředkovává studentům i cestovní nebo úrazové pojištění ve spolupráci s UNIQA.
Pro další informace kontaktujte:
Jan Šimral, mediální zástupce GTS Alive
+420 737 944 370 | info@jansimral.com