226-222-333 9:00 - 17:00
  • cs

Zápisky z cest s ISIC: Hon za zámky, hrady a zážitky

Hon za hrady, zámky, obrazy a slavnými místy jižních Čech a Paříže odstartoval začátkem letošních letních prázdnin. S přáteli jsem vyrazila za poznáním. Již v začátcích naší cesty mi byla svěřena mapa. Díky tomuto nešťastnému činu jsme na místo dorazili až k večeru. Následující ráno se navigace ujal již schopnější jedinec a naše výprava za místy pro prince a princezny mohla začít.

Nikdy bych nevěřila, jak nesmírně náročné je navštívit, prohlédnout a vyfotit to nepřeberné množství hradů a zámků v jižních Čechách. Jako startovní místo jsme zvolili Český Krumlov. Město s vlídnou atmosférou, množstvím vodáků a tajemných zákoutí. Takovou spoustu roztomilých krámků s keramikou, vonnými zbytečnostmi a příjemných antiků lze nalézt jen zde. Bez karty ISIC zde nelze být. Na jednom místě je množství zámeckých okruhů, návštěva věže či velice vzácného zámeckého divadla. Díky milované zelené kamarádce jsme všichni získali zvýhodněné vstupné v celém zámeckém komplexu. K večeru jsme neodolali a navštívili jsme představení na místním otočném hledišti v zámeckém parku. Spojení otáčení, atmosféry parku a umění stálo za to! Další den nás čekal pohádkový zámek Hluboká, kde kromě klasických prohlídkových okruhů bylo možné navštívit i zámeckou kuchyni a výstavu Andyho Warhola. Objevila jsem kouzlo jeho umění. Kontrast mezi přepychem, načančaností a pohádkovostí Hluboké a barevností, křiklavostí a lehkou šíleností tvorby Andyho Warhola dostal každého. Nevystoupat až nad koruny stromů na Lipně by byl hřích a jízda nejdelším tobogánem v ČR je adrenalinový zážitek. Stejně tak i projížďka na veslici v okolí zámku Červená Lhota stojí za to. Romantická atmosféra, úžasné fotky a příjemné ochlazení za teplého počasí. Celé odpoledne jsme završili v nedaleké hospůdce domácí malinovkou, která stála za hřích. Z Kratochvíle do Holašovic přes České Budějovice na Rožmberk kolem ZOO Dvorec a úzkokolejkou v Jindřichově Hradci téměř až k zámku. Než jsem stihla vybalit, vyprat a vyžehlit, už jsem seděla v autobuse směr Paříž. ISIC mě hřál v kapse a jelikož občané EU do 26-ti let mají vstup do všech státní památek a galerií zdarma – stačilo jen vytáhnout ISIC a potvrdit svůj věk. Kromě Eiffelovy věže jsem prozkoumala Paříž zadarmo. V Louvre, ve kterém bych mohla strávit roky, jsem nalezla Monu Lisu zavalenou turisty z Japonska a jejich drahými fotoaparáty, které blýskaly jeden za druhým. To, že jsem se dostala tak blízko, že jsem část Mony Lisy zahlédla, považuji za životní úspěch, i když mne to stálo nejeden kopanec a modřinu. Naprosto mne ohromil zvyk Pařížanů vyjít k večeru ven na nábřeží, přinést si perfektní piknik a povečeřet u Seiny. Nábřeží byla doslova obsypaná zamilovanými páry, přáteli ale i rodinami. Dalším dobrodružstvím a malou rebelií na cestách se stala návštěva Versailles. Více než kilometrový čtyřstup lidí byla fronta ke vstupu do interiérů zámku. Jelikož jako student mám i zde vstup zdarma, nehodlala jsem promeškat šanci podívat se dovnitř a nenápadně jsem se zařadila mezi japonské přátele co nejblíže vstupu. Jako jedna jsem se ztratila a nikdo si ničeho nevšiml a já se za pár minut procházela nádhernými komnatami. Jako každá správná princezna jsem chtěla památeční fotky sebe v nádherných interiérech, a tak se věta „Could you please take a picture of me?“ stala mou mantrou a díky této větičce jsem se seznámila s velice milými lidmi z Číny, Ameriky i Japonska. Jako nečekané překvapení jsem si čirou náhodou vybrala k návštěvě Paříže termín finále Tour de France a na vlastní oči viděla dojezd závodníků na Champs-Élysées i večerní vyhlášení vítězů. Atmosféra byla úchvatná a zážitek naprosto nečekaný. Tisíce fotek a videí budu zpracovávat ještě dlouho, zážitky a atmosféra mi již navždy zůstane v paměti a za peníze ušetřené díky ISIC budu moci vyvolat ty nejlepší momentky a vytvořit si úžasné prázdninové album. Díky ISIC! Autor: Elena Nožičková

Související články

[reklama_left]
[reklama_right]