226-222-333 9:00 - 17:00
  • cs

SOUTĚŽ: Voňavé sady, milí lidé a Golden Gate…

Opouštíme národní park Yosemite a prudce klesáme k městu Oakhurst a dále do rovin mezi Maderou a Coalingou. Všude kolem je spousta sadů a polí s různými plody, kterým občas neodoláme, Kalifornie je zkrátka opravdu bohatá na ovoce. I když se naše cykloputování už blíží ke konci, pořád nás ještě čekají stovky kilometrů na kole skrze tyhle nádherné ovocné sady. Našich 7 000 cyklistických kilometrů naskrz Amerikou by mělo skončit na sanfranciském mostu Golden Gate.

Noci u místních Za Coalingou se rovina mění v menší kopce a my ve velkém teplu skrz různé kaňony stoupáme zase do kopce. Téměř nikoho nepotkáváme a ze samoty nás vytrhne až pozvání na večeři a nocleh od velmi příjemných a energických lidí. Od nich už to také není daleko k národní památce Pinnacles, kterou při cestě Kalifornií nelze vynechat. Druhý den se už daří mnohem hůře, píchl jsem kolo a večer ne a ne najít příhodné místo, kde bychom mohli složit hlavu. Vše je oplocené nebo z jiného důvodu nevhodné, a tak míříme k osvětlenému domečku. Pan majitel s dcerou nás vřele vítají a hned zvou dále. Když vidíme, jak to tam vypadá, nestíháme se divit. Vše na všem, jak ve skladišti a zároveň ve chlívku. V domě se neuklízelo snad sto let, my jsme ale rádi, že máme nocleh. Cykloturistická tepna Ameriky Po dlouhých měsících dorážíme na pobřeží Pacifiku a ve městě Santa Cruz se napojujeme na jednu z nejznámějších cyklotras Ameriky, a to Pacifickou pobřežní cyklostezku vedoucí od kanadských hranic až k mexickým přes celé USA. Během pár hodin tady potkáváme desítky dálkových cyklistů. Moc ale nechápeme, proč všichni jezdí právě tady. Vždyť zde není moc k vidění ve srovnání s tím, co jsme měli možnost spatřit my. Možná to je ale dáno motely, obchody a celkovým zázemím v těsné blízkosti cyklostezky. Během dvou dní na ní ale potkáváme zhruba pětkrát více cykloturistů než do té doby na celé naší americké cestě.   Soutěž Soutěžte s HedvábnouStezkou.cz a nakladatelstvím Svojtka o tři průvodce Lonely Planet Poznáváme Kalifornii. {jumi [../souteze/include.php] soutez[57]} Výherci budou následně kontaktováni e-mailem. Oficiální „happy end“ na mostě Golden Gate v San Franciscu Pomalu, ale jistě se blížíme do cíle, jímž je už od startu San Francisco. Město, o kterém snad každý tvrdí, že je krásné a že by tam rád žil. Takže jsme nadmíru zvědaví, jak zapůsobí právě na nás. Netrvá to dlouho a vjíždíme na legendární most Golden Gate. Jsem uchvácený, konečně na místě, o kterém jsme snili celou cestu. S nadšením šlapeme do pedálů a uvědomujeme si, že jsme v cíli celé náročné půlroční cyklocesty. V hlavě mi lítají rozličné pocity a myšlenky. Radost a nadšení z toho, že jsme to vše zvládli, že jsme si splnili sen, že všechno vycházelo a že se nám nic nestalo, střídá posmutnění, že všemu tomu snažení je konec, celé cykloputování padá nezastavitelně do historie a nám už zbývá jen pár posledních dní, než se budeme muset vydat na cestu zpět do kruté reality. Okruh kolem zátoky a závěrečný kopec Protože nám zbývá ještě asi osm dní do odletu, rozhodujeme se, že si uděláme asi pětidenní okruh na sever nad San Francisco a navštívíme zapadlý sekvojový les Muir Woods (Muirova dřeva). Později se ukazuje, že takhle zajížďka fakt stála za to. Pokračujeme dále na sever a pak se stačíme na východ a později na jih, abychom obkroužili San Francisco Bay a dostali se na druhou stranu do Kensingtonu, kde na nás čekají naši hostitelé, které jsme asi před dvěma měsíci potkali v poušti přes NP Capitol Reef. Poslední den trošku bloudíme a až večer se dostáváme k cíli. To ale ještě nevíme, co nás čeká. Před cílem je neuvěřitelně prudké stoupání, sice asi jen kilometr dlouhé, ale tak prudké, že kolo se staví na zadní a šlapat za jízdy je o život. Každou chvílí jen čekám, kdy mi vyskočí plíce. Procento stoupání odhaduji kolem 30 a mám pocit, že asfalt skoro teče dolů. Nevzdáváme ale tuto poslední výzvu a za tmy přijíždíme do absolutního cíle. Milé přivítání a perlička v plánování Cílem je pro nás domek našich hostitelů, jak ale víme, dnes nejsou doma. Podle domluvy si vyzvedáváme klíče od domu v květináči. V garáži na nás čeká překvapení. Český nápis: „Vítejte, gratuluji“. Podobné přivítání jsme pak našli i v pokojíčku pro nás nachystaném. V kuchyni byla večeře a celý dům je pro ten večer jen náš. Pořád nás udivuje pohostinnost místních lidí, téměř nás neznali, a přesto nám půjčili tenhle nádherný dům. Nevšední zážitek. Perličkou na závěr bylo, že právě ve chvíli, když jsme dojížděli do našeho cíle, se nám na tachometru objevilo těch vysněných 7000 km. To už je snad nějaká vyšší síla… Poslední dny v San Franciscu a návrat domů Na prohlídku San Francisca a balení kol jsme si nechali zhruba čtyři dny. Není možné vynechat pověstnou věznici Alcatraz; znovu jsme kroužili po mostě Golden Gate, projeli se vyhlášeným městským vláčkem a prošli se kolem známé „zatáčkové“ silnice. V přístavu jsme pozorovali lvouny a v obchodech nakoupili suvenýry. Když pak po několika hodinách letu přistáváme ve Vídni, s nostalgií si uvědomujeme, že tím nadobro končí naše 6,5 měsíční cyklocesta, při níž jsme najeli na kolech 7000 km a pěšky po národních parcích nachodili dalších 340 km. Text a foto: Martin Stiller Martin Stiller, rodák z pískovcového Broumovska, aktuálně žijící v Rakousku, je mezi cestovatelskou veřejností znám převážně svými cyklocestovatelskými aktivitami, i když potkat ho můžeme i kdekoli na světě s batohem na zádech. Z největších cyklocest můžeme zmínit přejezd Evropy až do Afriky 5750 km, Austrálie 9320 km nebo cykloputování Amerikou 7000 km. Martin je také zakladatelem a organizátorem 1.cyklocestovatelského festivalu ve střední Evropě. Více o jeho projektech naleznete na: www.cyklocestovani.cz Cestovatelský portál www.HedvabnaStezka.cz je nejsledovanější web pro cestovatele. Najdete na něm on-line průvodce všemi zeměmi světa, 3 100 cestopisů, fotografie, živé diskuse, rubriky „pojeď se mnou“, „svez mě“, bazar a spoustu dalšího.

Související články

[reklama_left]
[reklama_right]