226-222-333 9:00 - 17:00
  • cs

Rozhovor – Ben Cristovao: Negativní zkušenost je pro mě motivace

Už dávno není ten „někdo“, kdo vyhrál talentovou soutěž. Zpěvák, textař, tanečník, sportovec. Tím vším je Ben Cristovao.

Benovi jsme položili i vaše otázky z Facebooku. Vybíráme první dvě:

Karolínka: Co pro tebe znamená rodina a co fanoušci?

Rodina pro mě znamená, dá se říct, čím dál tím víc. A je to dobře, protože čím je člověk starší, tím si uvědomuje hodnotu toho času a lidí, co jsou s tebou od začátku a kteří tě vlastně stvořili. Takže se i rodině snažím věnovat čím dál tím víc a dávat si na ní čím dál tím víc času a soustředím se opravdu na to, abych si užil i to, jak je třeba můj sedmiletý bráška ještě jako dítě a trávit s ním hezký chvíle.

A fanoušek je pro mě takový vzdálený kámoš, je to člověk, ke kterému se snažím nějakým způsobem dostat. Je to člověk, kterému snažím psát vlastní texty tak, abych se s ním propojil a dokázal naladit na jeho vlnu a pomohl mu vlastně i v jeho životě, ať už relaxovat anebo různými názory třeba na život, na svět, na vztahy. Takže ve finále je to pro mě člověk, který poslouchá delší dobu moji hudbu, neznám ho přímo, ale vlastně jsem tady pro něho svým způsobem, takže pro mě jsou fanoušci strašně důležití a jsou součástí mojí práce a já jsem na ně napojený.

Kristýnka: Jaká byla tvoje největší překážka v cestě za slávou?

To je super položená otázka, ale musím ji trochu změnit. Já jsem nikdy nešel cestou za slávou, ono to všechno, tak nějak paradoxně nebylo, že jsem šel do nějaký soutěže a řekl jsem si: „Budu slavný, co mi stojí v cestě?“. Spíš jsem si řekl, že to chci vyzkoušet, říct si, co mě baví a tomu se budu věnovat víc. Teď už to je šest let, co tu hudbu dělám a vlastně celkově co hudbu dělám. Do té doby jsem jezdil závodně na snowboardu a dělal jsem úplně něco jiného. Pro mě je to něco nového, je to něco, co miluju dělat a myslím si, že je to i lepší způsob, než jít cíleně za slávou a přemýšlet, co máš za překážky a překonávat je. Spíš všechny ty věci dělat proto, že tě baví, než mít cíl jít jen za slávou a mít překážky.

Bene, jak by ses představil někomu, kdo tě vůbec nezná?

Tak třeba, představím si, že jsme se teď setkali, že jsme včera byli na Silvestru… A já nejsem ten typ člověka, který by ti určitě neříkal to, co dělám, že zpívám, píšu texty apod. Ale spíš bych řekl: „Hele, mám rád sporty, pojď si něco zahrát. Jsem z Čech, jsem zpěvák, jezdím na prkně hodně.“ Takže jsem spíš člověk, který se představuje tím činem, který dělá a který ho baví a dělá to s těmi lidmi, který si mě pak na základě toho pomalu „rozbalují“. Než abych přišel a řekl: „A tohle to, tam to, tohle k tomu, a všechno to…“ Takže radši se chci s lidmi poznat na základě zážitků a tak se i představit. A je i podle mě vtipný, když si lidi sami odkrývají na tom člověkovi, jaký je. Takže jsem ten typ, co neřekne hned, že jsem celý život jezdil na prkně. Ale kdybys mi řekl: „Hele, pojď si zajezdit.“ Tak já ti odpovím: „Jasný, to jsem i dělal. Třeba bych ti i v tom pomohl.“ Takže jsem spíš zážitkový.

Jak by ses představil někomu, kdo se ti líbí a chceš získat jeho pozornost?

Když by to byla slečna, tak bych se představoval tím, co mě baví. Co třeba čtu, jaký mám rád filmy, že mě baví cestovat. A zajímal by mě její charakter a na co se „napojit“ a jestli si máme spolu vlastně co říct, než zaujmout tím, co dělám a co mě živí. To by určitě nemělo být v první řadě to, co má zaujmout.

A pokud by šlo třeba o hudebního producenta, tak bych byl samozřejmě profesionální a řekl bych, co všechno mám za sebou za úspěchy, třeba počty zhlédnutí a počty sledování, a co všechno jsme schopní pro něho udělat v rámci spolupráce. Aby to bylo věcný a profesionální.

BenCristovao3
Co bys vzkázal lidem, kteří jsou odlišní?

Důležitý, co bych vzkázal obecně je, aby si každý člověk uvědomil, že je jiný. A nemyslím to jako klišé. Prostě, to co umíš třeba ty a kombinace života, který jsi vedl ty a jakým způsobem se mnou mluvíš a jakým způsobem mi dáváš otázky, jakým způsobem přemýšlíš, je originální a nikdo to nebude dělat tak, jako ty. A dokud si tohle lidí neuvědomí, tak budou častokrát chodit za někým a zbytečně ho sledovat a napodobovat ho. Takže to je důležitý, že každý člověk je jiný.

A u lidí, kteří jsou viditelně jiní na první pohled, co se jednoduše identifikuje, ta odlišnost, tak je to samozřejmě extrém a ten má svoji výhodu i nevýhodu. Výhoda je, že si tě každý pamatuje a nevýhoda, že si tě každý pamatuje. To znamená, že se jednodušeji můžeš propagovat, jednodušším způsobem se někam dostaneš, lidi si tě jednodušeji zapamatují a identifikují. Ale zároveň, když něco zkazíš, tak to platí stejně. Lidi si to budou pamatovat dvakrát tolik.

Takže všem odlišným lidem bych vzkázal, aby využili toho, že jsou na první pohled jiní a bojovali s tím, co to přináší za negativa a naučili se s tím pracovat. Stejně jsem to dělal i já. Slýchal jsem na sebe nadávky typu „negře“ apod. A tak jsem to začal používat ve finále ve svůj prospěch. Tím, že to o sobě říkám já, tak jsem z toho nakonec udělal něco, co mi neubližuje a naopak si lidi řeknou: „Jo, aha, to je ten, co si říká negr. To je vlastně hustý.“ Najednou je to prostě přidaná hodnota.

Podporuješ projekt Seznam se bezpečně. Máš jakoukoli negativní zkušenost s internetem?

Negativní je pro mě to, že v tuhle chvíli mám na Facebooku okolo 140 falešných profilů. Takže pro mě je negativní, že spousta lidí přichází s názorem na mě, protože si vlastně psali s někým jiným a sledovali někoho jiného, který jim píše nějaký hrozný blbosti, a já s tím můžu málo udělat. Takže to je to jediný, co mě dokáže vážně naštvat. Protože buduješ své jméno, svůj vlastní názor na svět a na svoje okolí, máš určitý zásady a potom si někdo založí profil, napíše stejný jméno, píše si s těmi lidmi a posílá je do prdele apod. A ty jdeš pak ulici a někdo tě zastaví a řekne ti: „Ty jsi mě poslal do prdele, tak běž taky.“ A já pak nevím, protože jsem naposledy poslal do prdele někoho, když mi bylo 19. Je mi 27, to asi nebudeš ty… Takže ta negativní zkušenost je pro mě motivace.

Když jsem zjistil, že mám falešné profily a že existuje projekt Seznam se bezpečně, tak jsem řekl, že je to výborný způsob, jak dát vědět, že je internet nebezpečný. S projektem chodíme po školách, ukazuju lidem, jak poznat falešný profil, jak si poradit s tím, když tě někdo otravuje na internetu, proč prostě neposílat nahatý fotky a když už je pošleš, tak jak se proti tomu bránit, na koho se obrátit… Takže se snažím pomáhat, tak jak to jde a bojovat takovým způsobem. Protože negativní zkušenost není nic, na co se mám naštvat a budu říkat, jak je to špatný. Raději si řeknu: Okey, jdeme s tím pracovat, abych to nějak vyřešil.

Co ses kdy o sobě dozvěděl za největší nesmysl?

Já nemám rád, když mi někdo křivdí, ale ještě horší je, když mi někdo přidává. A jednou o mě napsali, že jsem vyhrál mistrovství světa ve freestyle snowboardingu a přitom to bylo mistrovství republiky. A potom, když potkáš někoho a ten si myslí, že někde o sobě říkám, že jsem vyhrál mistrovství světa. Takže pro mě je opačná křivda největší trapas, než kdyby napsali, že jsem byl stý na okresním přeboru v běžkách. A je pro mě pak těžké, všem lidem vysvětlit, že jsem to nebyl já. To nejde. A v tom jsou média hrozně nebezpečný. Protože to, koho média zasáhnou – v počtu a typu lidí, to už ty nikdy nezasáhneš stejně. Třeba někdo o mně vydá nějaký článek, a když já se k tomu budu chtít vyjádřit, tak nikdy nezacílím ty stejné lidi. A zatím jsme u nás naučený médiím věřit, bohužel.

Co ti říká ISIC?

Myslíš ISIC karta? Já jsem měl ISIC celou dobu. Počkej, já ho možná ještě v peněžence mám (kouká do peněženky)… Ale měl jsem ISIC. A to bylo super, protože fungoval v obchodech na oblečení, na letenky a další. ISIC karta mi ušetřila, dá se říct, desetitisíce, protože jsem byl i kino maniak. Pro mě to bylo hlavně určitý období, což mi přijde hrozně vtipný, protože s ISIC kartou jsi stále věděl, že jsi více než student, že jsi ve věku, kdy máš na ISIC nárok. Protože student můžeš být kdykoli, ale ta ISIC karta ti říká, že pouze v určitý době máš na ní nárok.

 

Děkuji za rozhovor.

Dejff

 

ben-dejff-rozhovorMezi čtyřma očima: Setkání s Benem mě napadlo z prostého důvodu. Je mezi mladými lidmi více než oblíbený. Spousta lidí Bena bere jako svůj vzor, motivaci. I když jsem nikdy nesledoval cíleně Benovu tvorbu, tak několik písní znám, protože Ben je všude.

Na někoho může působit, jako ten „týpek z televize“ co se zúčastnil SuperStar, ale vlastně nic neumí. Opak je pravdu. Ben má rozjeto hned několik projektů a po celou dobu rozhovoru působil velmi pokorně a svými odpovědi potvrdil fakt, že se lidé mění a vyvíjí. Jen tak dál…

 

[dt_highlight color=“4ebcbd“]ISIC TIP: Kompletní rozhovor, kde se mimo jiné ještě dozvíte, na co vše Ben odpověděl fandům, najdete začátkem dubna v tištěných ISIC NEWS.[/dt_highlight]

 

Sledujte Bena na Facebooku, YouTube nebo Instagramu.

Autor fotky v úvodu: Adam Bakay

Související články

[reklama_left]
[reklama_right]