226-222-333 9:00 - 17:00
  • cs

Komunikační minimum pro budoucí vysokoškoláky

Chystáš se na vysokou školu? Pravděpodobně už jsi smířen s tím, že se tím ledacos změní po všech stránkách tvého života. V tomto článku se pokusíme přinést několik tipů, kterak opustit důvěrně známé vody střední školy a přejít do nového prostředí bezbolestně pro tebe i pro tvoje učitele.

Je spousta věcí, které se na vysoké škole už netolerují, a pokud ano, tak se skřípajícími zuby učitele, což nakonec nepřinese nic dobrého ani tobě. Na druhou stranu začínající studenti často tápou v naprostých maličkostech a trápí se se zbytečnostmi.OsloveníKámen úrazu většinou neleží v tom, že se spleteme a doktoranda oslovíme pane doktore, popřípadě degradujeme profesora na docenta: věř nebo ne, většině oslovených na tom až tak nezáleží a omyly, zejména od nových studentů, s klidem akceptují (mnozí si vzpomenou na vlastní výkony v prvním ročníku studia).Horší a méně akceptovatelná je absence základních pravidel slušného chování. Někdy je příliš snadné zvyknout si na telegrafický způsob komunikace a přenést ho i do písemného projevu, což se u profesorů ze staré školy může nepěkně vymstít.Nezapomeň na podpisVzpomínám si na jednoho profesora, který na zprávy bez podpisu zásadně neodpovídal; nikoli nelogicky usoudil, že až mu dotyčný bude chtít něco opravdu důležitého, nezapomene se podepsat.Kontrola neuškodíJeště trapnější v e-mailu jsou hrubky a nespisovné koncovky, zejména u studentů filologie, u kterých se znalost jazyka předpokládá. Nějaký ten překlep se přehlédnout dá, ale i tak je dobré zvyknout si každý e-mail před odeslání alespoň dvakrát přečíst. Přece jen se většinou chceme ukázat v dobrém světle.Dodržování termínůAť už jde o zkoušku nebo konzultaci, na univerzitě, stejně jako kdekoli jinde, se pokládá za značně nezdvořilé nepřijít bez omluvy. Ani omluvný e-mail poslaný na poslední chvíli není nejlepší nápad, pokud skutečně nejde o něco náhlého a neodkladného.Na většině škol se už na zkoušky zapisuje přes informační systém, ve kterém je nastaveno, do kdy se můžete odhlásit, čímž se vše zjednodušuje.Pasivita se nevyplácíČlověk je stádní zvíře a těžko potlačuje tendence chovat se stejně jako jeho okolí. Diskusní semináře se tak často mohou změnit v kurzy trapného mlčení, kdy se všichni studenti upřeně dívají do stolu a zarytě mlčí. Když máš co říct, řekni to. Kolektivní mlčení je zvyk, kterého se potřebuješ zbavit v každém případě, a v zaměstnání se už počítá s tím, že jsi schopen a ochoten reagovat samostatně.Neboj se zeptatMožná budeš mít občas pocit, že jsi jediný trouba v celé posluchárně a ostatní – na rozdíl od tebe – dokonale chápou, o čem je řeč. Buď v klidu, opak je pravdou. A dost možná si to uvědomuje i přednášející, když se opakovaně ptá, jestli je všechno jasné.Není? Tak se zeptej. Před spolužáky se neztrapníš (naopak ti budou vděční, že se nemuseli ptát sami) a u učitele si rozhodně neuškodíš (ptáš-li se k tématu, samozřejmě).Aby tě na vysoké škole nic nepřekvapilo, přečti si také článek s názvem 10 věcí, které mě překvapily na vysoké škole.

Související články

[reklama_left]
[reklama_right]