226-222-333 9:00 - 17:00
  • cs

Indie versus Čína: Future Bright

Přestože se dvě nejlidnatější země světa Čína a Indie radikálně liší, jedno mají přesto společné – své přesvědčení o růžové až zářivé budoucnosti. Pojďme si popovídat se Standou Milerem o ekologických aspektech této jejich „future bright“.

Stando, co je nejhoršího na indickém přístupu k životnímu prostředí? Indové milují a uctívají přírodu. Hinduisté se modlí se k horám, stromům, jejich řeky jsou posvátné. Dnes si možná uvědomují, že asi není úplně všechno v pořádku, když je voda v řekách pro mnoho pozemšťanů smrtelně nebezpečná. „Možná je trochu špinavá, ale je to přece božská Ganga!“ Vezměme si Jamunu, která protéká milionovými industriálními městy Dillí a Ágra. V Dillí to je páchnoucí stoka. Dokážete spočítat, kolik domácností a továren vypouští naprosto všechno do této řeky? Ale zákony ještě neexistují, ještě se vůbec nezačaly psát. Je neuvěřitelné, že ještě nikdo nezačal tento problém vůbec řešit. Nemluvě o ovzduší. Každý známe ten mlžný ranní opar (v severní Indii je celou zimu). To není mlha! Je to všechno kouř z pálených odpadků. Kolikrát vám zastíní i pohled na ty barevné kupy smetí na ulicích, a to už je co říct.Většina lidí stále žije na vesnicích. Navštívil jsi nějakou z nich, abys probádal stav životního prostředí tam? Ano, samozřejmě. Na tom vidím trochu pozitivního – 700 milionů Indů žije stále na venkově a živí se zemědělstvím. Nemají auto, většinou ani pravidelný přísun elektřiny. Obhospodařují malé políčko, na kterém vypěstují většinu potravin a mají několik krav. Zatímco ekologická stopa průměrného Čecha je 2,5 planet, tak pokud by všichni lidé žili jako průměrný Ind, tak nám bude stačit polovina biokapacity planety Země. Současná civilizace spotřebovává o 50% zdrojů více, než je naše planeta schopna obnovit a vstřebat. Dluh, který vytváříme, znamená, že ubývá mořských živočichů, zemědělské půdy, lesů, neobnovitelných zdrojů energie a přibývají naše odpady a emise.Hlavním problémem indického venkova, zemědělství, ale i celého subkontinentu je voda. 2/3 vody pochází ze zásob podzemní vody. Představte si to – miliarda lidí žije (a kdoví jak ještě dlouho bude žít) ze zásob podzemní vody. Politici v rámci svých volebních kampaní nabízejí elektřinu pro farmáře skoro zdarma, aby mohli čerpat podzemní vodu. V jedné oblasti Rajastánu, kde velmi málo prší, postavili vodojemy. Bohužel po volbách už žádná voda nepřitekla, a tak popraskají. V Indii je ve všem naprostý chaos a velká korupce.Jak se liší ekologická stopa Inda a Číňana? Číňan má více jak dvojnásobnou ekologickou stopu. V Číně žije polovina obyvatel ve městech. Na rozdíl od Indie, kde hlavním zdrojem ekonomického růstu je rozvoj služeb a informačních technologií, v Číně dnes vyrábí celý svět levné produkty, které potřebují hodně  surovin a energie, a tak se tam staví každý týden nová uhelná elektrárna. Překvapilo mě, že ve městech jezdí skoro všichni na elektrických motorkách, což na rozdíl od kola spotřebuje mnohem více energie. Indie ani Čína nemají dostatek vlastních zdrojů, a tak růst jejich ekonomik závisí na dovozu ropy a surovin. Nedovedu si představit, odkud se vezmou potřebné zdroje, až budou Číňané a Indové žit jako my. Velký problém je i nárůst populace v Indii, která se brzy stane nejlidnatější zemí světa. Drastické omezení porodnosti v Číně v osmdesátých letech přináší velké demografické změny a stárnoucí populaci.Jaká je politika vůči životnímu prostředí v Číně? Proti indickému chaosu na mě Čína působí jako totální řád. Silnice, doprava, všechno funguje organizovaně. Ta země má neuvěřitelně našláplo, a přestože miliony lidí pracují v téměř otrokářských podmínkách, celkově ekonomika roste. S rostoucí ekonomikou roste i chut‘ na maso, a tak byl někdy problém sehnat v restauracích bezmasé jídlo. Zatímco průměrný Ind sní ročně jen 5kg masa, Číňan dnes již přes 50 kg. Za posledních dvacet let se spotřeba masa v Číně zdvojnásobila. Produkce a konzumace takového množství masa má velmi špatný vliv na životní prostředí a zdraví.Veřejně se o ekologických problémech moc nemluví. Ve vesnici, kde jsem byl, říkali, že voda už dávno není pitná. V zemědělství se používá hodně umělých hnojiv a pesticidů, což má špatný vliv na kvalitu půdy a vody. Myslím, že si lidé uvědomují vážnost, ale zavírají před tím oči a s cizinci nechtějí o tom vůbec mluvit.  Když jsem se chtěl zeptat na oficiálních místech, jaké tu mají problémy, tak my můj hostitel vysvětlil, že by to nebylo vhodné.Pro Čínskou vládu je důležitější ekonomický růst než ekologie. Myslím, že část odpovědnosti neseme i my tím, že kupujeme levné, většinou ne moc kvalitní zboží vyrobené v Číně. Důvod, proč je to zboží tak levné je, že ho vyrábějí lidé, kteří pracují za minimální mzdu ve velmi špatných podmínkách, suroviny pocházejí z chudých zemí, energie z uhlí a továrny nemusí vyrábět ekologicky. Je to jen na nás, jaké zboží si koupíme a co tím podporujeme a způsobujeme.Standy Miler cestuje po světě speciálním ekoautem, které místo nafty spaluje vysmažený rostlinný olej. Standa projel během jedné ze svých cest Balkán, Turecko, Írán, Pákistán a šest měsíců strávil v Indii. Tam mimo jiné přednášel na universitách o využití biopaliv. Je velkým zastáncem ekologického cestování, vegetariánství a trvale udržitelného rozvoje.Text: Stanislav MilerFoto: Petra GreifováSoutěž o 3 průvodce Lonely Planet dle vlastního výběru. Soutěžit můžeš od 13. 12. 2011 do 1. 2. 2012. Výherce bude kontaktován e-mailem, aby si vybral svého průvodce.Cestovatelský portál www.Hedvabnastezka.cz je nejsledovanější web pro cestovatele. Najdeš na něm on-line průvodce všemi zeměmi světa, 3.100 cestopisů, fotografie, živé diskuse, rubriky „pojeď se mnou“, „svez mě“, bazar a spoustu dalšího.ISIC TIP: Průvodce Lonely Planet se slevou 20 % nakupuj on-line na www.isicpoint.cz.

Související články

[reklama_left]
[reklama_right]