226-222-333 9:00 - 17:00
  • cs

I Evropa má své exotické destinace. Nevěříš? (2. díl)

V prvním dílu našeho víkendového cestovatelského čtení ses mohl podívat na krásy Albánie, Bosny a Hercegoviny a Moldávska. Dnes, přesně po čtrnácti dnech, si vezmeme na paškál Krym a matičku Rus. Tak co, už věříš, že pokud chceš za exotikou, nemusíš přes oceán?

Krym Poloostrov v Černém moři je geograficky ještě o něco dál než předchozí země a s dopravním spojením z České republiky to není žádná sláva. Jako turistická destinace je ale Krym mnohem známější, zejména lidé ze zemí bývalého Sovětského svazu sem hodně jezdí. Důvodem je příjemné subtropické klima, moře, hory a památky, což je ideální kombinace. Řada lidí si není jistá, zda patří Krym k Ukrajině nebo Rusku. Ve skutečnosti je autonomní oblastí Ukrajiny, ale žije tu drtivá většina Rusů a jako jazyk se používá téměř výhradně ruština. Tvojí pozornosti by neměly uniknout zdejší krásné hory s travnatými pláněmi a skalnatými vrcholy (zmiňovaní turisté z východu sem skoro nechodí, ti jezdí hlavně k moři). Rozhodně si nenech ujít taky četná skalní města. Z kulturních památek patří k nejzajímavějším ty, které jsou spojené s tatarskou nadvládou jako například Chánův palác v Bachčisaraj, ale k vidění je tu třeba taky palác Livadia, kde se za války konala Jaltská konference, na níž Stalin, Churchill a Roosevelt rozhodovali o osudu světa. Samotné letovisko Jalta je hodně komerční. Fandové se mohou těšit na rozsáhlou námořní flotilu kotvící v přístavu Sevastopol. Negativem je nulový vztah zdejších lidí k hygieně, který je na východě obecně běžný. Pokud nechceš platit za dražší ubytování, počítej s tím, že se namísto záchodu často setkáš jen s dírou v zemi a raději půjdeš do přírody. Rusko Samotné slovo „Rusko“ vyvolává u lidí rozdílné pocity. Někdo se ho trochu bojí, jiný si romanticky vybavuje sibiřskou tajgu, krajinu popisovanou v klasické ruské literatuře, další si vybaví ponurou atmosféru pravoslavných chrámů. Pro poznání země je výborná cesta železnicí po Transsibiřské magistrále. Ta už ale nepatří do kategorie levného cestování. Tam by se ještě stále dal zařadit pobyt na Kavkaze, alespoň pokud tam pojedeš vlakem přes Ukrajinu. Je to ale pro skutečné horaly, protože třeba výstup na více než pětitisícový vrchol Elbrus je hodně náročný. Pokud navštívíš centrální Rusko s velkými aglomeracemi Moskvy a Petrohradu, tak naopak nepotkáš žádné hory, zato spoustu pravoslavných kostelů a klášterů. Věčný spor, jestli je hezčí Moskva nebo Petrohrad, záleží na Tvém vkusu. Architektonicky je Petrohrad krásné město, Petr Veliký ho ale postavil podle evropských vzorů, takže se až tak výrazně neliší od našich měst. Teprve Moskva je tím skutečným Ruskem, tou pravou „exotikou“. Pro mnoho lidí je to splnění letitého snu – projít se po Rudém náměstí, navštívit Kreml, vidět nabalzamovaného Lenina, … To „pravé“ Rusko má samozřejmě i svoje nevýhody. Když se s lidmi dostaneš do bližšího kontaktu, jsou velmi srdeční, na první pohled na tebe ale budou působit spíše nepříjemně či neochotně, ať už jsou to celníci na hranicích, servírky v restauracích či lidé, kterých se zeptáš na cestu. Zbytečná byrokracie, jejímž příkladem je vyřizování víz a hlavně nutnost registrace k pobytu po příjezdu do země, taky leckoho odradí. Rusové jsou jedním z mála národů na světě, který příliš nestojí o turisty. Aspoň se tak v řadě případů chovají. Mají ropu, takže turisty nepotřebují. Jo, ale přesto nebo možná právě proto stojí za to, tu zemi poznat. A dát si na ulici kartošku krošku nebo bliny a večer popít vodku. Autor: Petr Želiezko, majitel cestovní kanceláře Mundo

Související články

[reklama_left]
[reklama_right]