226-222-333 9:00 - 17:00
  • cs

Co dali Římané Židům aneb antické památky v Izraeli

Napsat pár krátkých vět shrnujících vše o Izraeli je asi nemožné. Vždyť na něm z jedné poloviny stojí celý západní svět. Zde se psala Bible, zde se v Ježíši Kristu zrodilo křesťanství, které se tu střetává s původním judaismem i pozdějším islámem.

Napsat o tom v krátkosti asi nelze, nicméně tento duchovní a hodnotový kvas se udával do značné míry v době, kdy vládli dnešnímu Izraeli nejprve Řekové a posléze téměř sedm století Římané, resp. Byzantinci. A tento aspekt bychom snad postihnout v krátkosti mohli. Jestliže Židé přinesli světu zmíněné hodnoty náboženské, Řekové a Římané dali Izraeli naopak něco praktických vymožeností, na něž vtipně naráží slovy židovských rebelů britští Monty Pythoni ve svém slavném filmu Život Briana:

První rebel:       Římani nám Všechno vzali! I našim otcům a otcům našich otců… A co na oplátku nám kdy dali?

Druhý rebel:       Vodovod?

První rebel:       Ano, to nám dali. To je pravda.

Třetí rebel:        A kanalizaci.

Čtvrtý rebel:      Jo, kanalizaci! Pamatuješ, jak to tu vypadalo předtím?

První rebel:       Uznávám: dvě věci udělali.

Čtvrtý rebel:      A silnice.

První rebel:       Tak pochopitelně. Silnice jsou bez debat, ne? Ale kromě kanalizace, vodovodu a silnic…

Pátý rebel:        Zavlažování.

Druhý rebel:       Vzdělávání.

Pátý rebel:        Zdravotnictví.

První rebel:       Výborně, rozumná řeč.: A víno…

Všichni:            No jo! Pravda!

                       To by nám fakt chybělo, kdyby Římani odešli….

 

Izrael je opravdu plný míst, na nichž chodíte po stopách Ježíše i jiných biblických postav, současně si však při tom prohlížíte památky řeckých a římských stavitelů, neboť vše se tu mísí.

Jedním z takových míst je Kafarnaum u Galilejského jezera, rodiště apoštola Petra, kde podle Bible Ježíš po tři roky působil. Dnes je to středně velký klasický archeologický areál, jehož žhavé kamenné rozvaliny oživují kvetoucí oleandry. V centru je moderní budova právě nad údajným domem Sv. Petra, venku pak nejvíce přitahuje skupiny turistů synagoga ze 4. stol. n. l. – nejstarší dochovaná synagoga na světě. Vede k ní dlážděná cesta lemovaná patkami antických sloupů, jaké známe třeba z Říma nebo Athén. Sama synagoga je vyvýšená na ploše 25×19 metrů a zbývá z ní pár vysokých zdí a několik sloupů s pěknými korintskými hlavicemi, což jí velmi dodává na lesku. Spodní řada kvádrů (viditelně jiné barvy) pochází ze starší synagogy, která tu stála asi od 1. stol př. n. l. a spadala tedy do dob novozákonních evangelií.

CK_Mundo4

Stopy tehdy jistě moderního řecko-římského slohu najdeme i na slavné pevnosti Masada, kterou si na vysoké skále nad Mrtvým mořem nechal vystavět Herodes Veliký (ano, ten biblický vrah neviňátek), a kde se v roce 74 n. l. dlouhou dobu bránili poslední židovští povstalci římským legiím císařů Vespasiana a jeho syna Tita. Ostatně celý půdorys římského tábora pod Masadou je z ní dodnes krásně patrný. Nahoře na Masadě procházíte většinou mezi těžkými kamennými zdmi staré pevnosti, hledíte do dáli do údolí, najdete tu ale i místa (jako zbytky Herodova paláce) s překvapivě zdobnými sloupy typickými pro římské stavby. Pro izraelské školáky je to povinné místo výletů, mj. i proto, že zmínění židovští obránci zde těsně před tím, než pevnost padla, aby předešli římskému zotročení, do jednoho spáchali sebevraždu.

CK_Mundo2   CK_Mundo3
Ani samotný Jeruzalém se slavnou Zdí nářků, Bazilikou božího hrobu nebo Omarovou mešitou s typickou zlatou kopulí (možná nejznámější jeruzalémskou stavbou) není prost řecko-římských památek. V údolí mezi Olivetskou horou a Chrámovou horou nad starým městem obehnaným hradbami je ve skalách vystavěno hned několik zajímavých antických hrobek. Jedna z nich, se střechou připomínající náš Ještěd, je dle tradice připisována Abšalomovi (vzbouřenému synovi krále Davida), další se střechou tvaru pyramidy se nazývá Zachariášova, jiná – Ben-Hezirova – skrývá za sloupy pod řeckým kladím vytesaný prostor hrobky ve skále. Všechny hrobky jsou bez ohledu na legendy archeology datovány do 1. stol. n. l. a krásné plastické ztvárnění jónských hlavic polosloupů a pilastrů či střídající se triglyfy a metopy (prvky starořeckých chrámů) ukazuje na stavitele ctící řecko-římský sloh.

CK_Mundo1

A mohli bychom pokračovat dále. V přímořském městě Caesareji najdeme zbytky římského akvaduktu (ano, to je ten ve filmovém rozhovoru řečený vodovod) a vynecháme-li zcela biblické knihy, pak město Beit She’an je vůbec největším archeologickým areálem v zemi s mnoha římskými a byzantskými stavbami. Najdeme tu velmi zachovalé divadlo, lázně s mozaikovými podlahami či baziliku.

CK_Mundo5

CK_Mundo6

Pokud tedy budete někdy cestovat Svatou zemí po stopách křesťanských, židovských, arabských nebo třeba křižáckých, nezapomeňte, byli tu kdysi i Řekové a Římané. A přinesli sem s trochou nadsázky…co vlastně? Silnice. Vodovod. Vzdělávání. Kanalizaci. Zdravotnictví…

Autor: Martin Čermák, spolupracovník CK Mundo, která pořádá poznávací zájezdy do Izraele

Pozn: přepis rozhovoru z filmu Život Briana je zkrácený a upravený pro potřeby článku. Fotografie Beit She’an pochází z Wikipedie, ostatní foto autor.

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

[reklama_left]
[reklama_right]